Květina Vánoc - Vánoční hvězda | Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 | Kozoroh - roční horoskop na rok 2025 | Velký roční horoskop na rok 2025 |
Zajímavý citát, věta, pasáž z knížekZaložila: aclI
Zaujal vás nějaký citát, věta, pasáž, aforismus, vtípek, slovní obrat,...v knížce, kterou zrovna čtete, nebo kterou jste si oblíbili? Sem s nimi, prosím...
|
Kočkodan | Aristofanes | Datum vložení: 20.05.2014 18:19 hod. | |||
|
Chovejme se ke svým přátelům tak, jak si přejeme, aby se oni chovali k nám. |
Kočkodan | Shakespeare | Datum vložení: 20.05.2014 18:18 hod. | |||
|
Dobře se pověsit - to vylučuje možnost špatně se oženit. |
Kočkodan | Karel Čapek | Datum vložení: 20.05.2014 18:14 hod. | |||
|
Čeština je jazyk moudrý: dělá zásadní rozdíl mezi JSEM PŘESVĚDČEN a PŘESVĚDČIL JSEM SE. |
Kočkodan | acII | Datum vložení: 20.05.2014 18:09 hod. | |||
|
Naprosto souhlasím a podepíši vlastní krví citát o mlčení a idiotech... DÍKY, také tak reaguji. |
lida | ... | Datum vložení: 20.05.2014 18:05 hod. | |||
|
Bůh neexistuje aneb Rozprava u holiče Jeden muž, stejně jako každý jiný měsíc šel k holiči. Začali spolu hovořit o různých věcech…a najednou…hovořili o Bohu. Holič řekl: „Víte, já nevěřím, že Bůh existuje.“ „Proč si to myslíte?“ zeptal se klient? „Je to velmi prosté, stačí vyjít na ulici, abych se přesvědčil, že Bůh není. Kdyby byl Bůh, myslíte, že by bylo tolik nemocných? Existovaly by opuštěné děti? Kdyby Bůh byl, nebylo by bolesti a utrpení…Prostě, nemůžu si představit Boha, který tohle všechno dovolí…“ Klient se zamyslel, chtěl něco říci, ale rezignoval. Nechtěl vyvolat nepotřebnou diskuzi. Když holič dostříhal, klient zaplatil a odešel. A v tom momentě uviděl na ulici člověka s dlouhými zanedbanými vousy a vlasy. Vypadalo to, že už delší dobu jeho vousy a vlasy neviděly holiče. Byl zanedbaný a špinavý. Tehdy se klient vrátil a řekl: „Víte co? Holiči neexistují!“ „Velmi směšné! Jak to? Zeptal se holič. „Já jsem jeden z nich“ „Ne!“ odporoval klient. „Holiči neexistují! Kdyby existovali, nebylo by tolik lidí s dlouhými vlasy a vousy jako ten člověk na ulici!“ „Ale neee. Holiči existují, to jen lidé nás nehledají. Z vlastní vůle!“ „No právě,“ řekl klient. „Přesně tak. Bůh existuje, to jen lidé ho nehledají. A dělají to z vlastní vůle. Proto je tolik utrpení a bolesti na světě. Bůh nesliboval dny bez bolesti, radost bez utrpení, slunce bez deště. Sliboval sílu na každý den, útěchu uprostřed slz a světlo na cestě. Bůh řekl: není důležité, jak se bude jmenovat tvůj anděl. Ty ho nazveš jednoduše Přítelem!“ |
aclI | lida | Datum vložení: 09.04.2014 22:07 hod. | |||
|
dvě mám dospělé - 25 a24 a když vidím náš přátelskej vztah, tak jsem snad moc kopanců neudělala a malej má 8 - a jsem líná a povolím i to, co jsem těm velkým nepovolila - asi to není dobře, ale asi jsem fakt už líná |
lida | acll | Datum vložení: 09.04.2014 19:58 hod. | |||
|
Děti už mám pár let dospělé, ale lecos bych z dnešního pohledu udělala jinak mít tenkrát ten rozum co teď. Ale co bylo zpátky nevezmeš... No, mají takovou matku jakou si zaslouží, až budou hodnější, budou mít i lepší maminku. A nebo si to v příštích životech vyměníme a oni budou moji rodičové. |
aclI | lida | Datum vložení: 09.04.2014 17:21 hod. | |||
|
No, někdy to tak prostě je...Snad jsme lepší rodiče... |
lida | .... | Datum vložení: 09.04.2014 15:49 hod. | |||
|
Rodina šla na večeři do restaurace. Nejdříve si objednali rodiče, pak se číšnice obrátila na sedmiletého klučinu. „A co si dáš ty?“ zeptala se. Chlapec se plaše podíval kolem stolu a řekl: „Já bych si dal párek.“ Než servírka stačila poznamenat objednávku, ozvala se matka: „Žádný párek. Přineste mu pěkně řízek s mrkví a bramborama.“ Servírka si jí nevšímala.“Hořčici nebo křen?“ zeptala se chlapce. „Jenom hořčici.“ „Hned to bude,“ řekla servírka a zamířila ke kuchyni. Když odešla, nikdo se ohromením nezmohl na slovo. Po chvíli chlapec zvedl hlavu a řekl: „Viděli jste? Ona to bere, jako že fakt existuju.“ |
lida | ... | Datum vložení: 09.04.2014 15:47 hod. | |||
|
ZLOBIVÉ DĚCKO? Malá Maruška byla s maminkou na pláži. „Mami, můžu si hrát s pískem?“ „Ne, miláčku. Ušpinila by sis šatičky.“ „Můžu jít do vody?“ „Ne, namočila by ses a nastydla.“ „Můžu si hrát s ostatními?“ „Ne, ještě by ses ztratila.“ „Mami, kup mi zmrzlinu.“ „Ne, dostaneš angínu a co potom.“ Maruška se dala do pláče. Nato se maminka obrátila k paní, která stála vedle: „Proboha, viděla jste už někdy tak neurotické dítě?“ |