Květina Vánoc - Vánoční hvězda | Školní rok a prázdniny ve školním roce 2024/2025 | Kozoroh - roční horoskop na rok 2025 | Velký roční horoskop na rok 2025 |
Zajímavý citát, věta, pasáž z knížekZaložila: aclI
Zaujal vás nějaký citát, věta, pasáž, aforismus, vtípek, slovní obrat,...v knížce, kterou zrovna čtete, nebo kterou jste si oblíbili? Sem s nimi, prosím...
|
lida | ... | Datum vložení: 06.01.2014 15:22 hod. | |||
|
Víra Nepršelo, a tak pole byla dohněda vyprahlá, a obilí z nedostatku vláhy polehávalo. Lidé byli znepokojení a podráždění a pátrali po obloze ve snaze najít jakékoli znamení nadcházející úlevy. Dny vystřídaly neplodné týdny. Déšť stále nepřicházel. Duchovní z místních církví vyhlásili hodinu pro modlitby, která měla proběhnout na náměstí hned tuto sobotu. Požadovali, aby si každý s sebou přinesl nějaký předmět spjatý s vírou. V určenou sobotu v pravé poledne obyvatelé města nastoupili jako jeden muž, náměstí se zaplnilo úzkostnými tvářemi s nadějí v srdcích. Duchovní byli dojati při pohledu na rozličné předměty, které modlící tiskli v dlaních - svaté knížky, kříže, růžence. Když hodina modliteb vypršela, spustil se, jakoby mávnutím kouzelného proutku, jemný déšť. Dav provolával slávu a lidé vysoko pozvedávali své poklady, aby vyjádřili vděčnost a chválu. Uprostřed zástupu čněl jeden symbol víry, který poněkud zastiňoval ty ostatní: malé, asi devítileté děcko si přineslo deštník. Laverne W. Hall |
aclI | lida | Datum vložení: 02.01.2014 23:42 hod. | |||
|
lida | ... | Datum vložení: 02.01.2014 22:49 hod. | |||
|
Volba Jakýsi muž se rozhodl, že obelstí Delfskou věštírnu. Řekl si: chytím ptáče - holátko a skryju ho do kapsy. Zeptám se věštírny zda to, co držím v dlani je živé nebo mrtvé. Řekne-li mrtvé, vyndám živého ptáčka, řekne-li živé, stisknu holátku krk a vyndám mrtvolku. Jak řekl, tak udělal. Položil svou otázku věštírně a v odpověď mu zaznělo: „Zadrž člověče! Jen na tobě záleží, jestli to, co držíš v dlani bude živé nebo mrtvé!“ |
aclI | lida | Datum vložení: 01.01.2014 13:13 hod. | |||
|
lida | acll | Datum vložení: 31.12.2013 20:01 hod. | |||
|
Kdoví? Ale každý z toho jednou "vyroste". V podobném duchu jako minulý je ještě i následující příspěvek. A do nového roku přeji všem ať mají co nejméně důvodů ke zlobení a mračení a ať se o to víc usmívají na svět okolo sebe. Kousek chleba Jistý zákazník navštěvoval pravidelně jednu a tutéž restauraci a její personál se mu snažil vyjít ve všem vstříc. Když si tedy jednou postěžoval, že dostal k jídlu pouze jeden krajíček chleba, číšník mu hned donesl čtyři plátky. „To je v pořádku, ale dal bych si ho víc; mám rád chleba, hromadu chleba.“ Příštího dne proto dostal tucet krajíčků. „Báječné, ale myslím, že pořád ještě moc šetříte.“ Ani košík chleba přinesený příští den jej neuspokojil. Šéf se tedy rozhodl celou záležitost skoncovat. Nechal výhradně pro tohoto hosta upéct obrovský bochník chleba. Byl skoro dva metry dlouhý a téměř metr široký. Šéf osobně a s pomocí dvou číšníků bochník s námahou přinesli a položili na přistavený stůl. Čekali na reakci. Muž koukl na gigantický bochník a pak se podíval na šéfa restaurace. „Takže jsme skončili zase u jednoho kusu!“ |
aclI | - | Datum vložení: 29.12.2013 14:52 hod. | |||
|
právě že je to tak, a vrtá mi v hlavě, proč zbytečně lidi zuří a prudí ostatní |
lida | acll | Datum vložení: 29.12.2013 14:15 hod. | |||
|
Copak, nelíbí? Myslím, že je to docela častý jev, obzvlášť v naší zemi na to máme talent, kdy se lidičkové velice rádi "spravedlivě" rozzlobí. Skoro to někdy vypadá jakoby to byla nejdůležitější náplň jejich života - hledat sebemenší příležitost k rozhořčení, a když není po ruce tak si ji jednoduše "vyrobit"... |
aclI | - | Datum vložení: 29.12.2013 13:59 hod. | |||
|
lida | ... | Datum vložení: 29.12.2013 13:41 hod. | |||
|
Zákusek nechci, raději se naštvu Cestující ve vlaku si objednával v jídelním voze u číšníka oběd. „A jako dezert si dám ovocný zákusek a zmrzlinu.“ Číšník odvětil, že žádné zákusky nemají, a zákazník vybuchl. „Co, vy nemáte zákusky? To je ne-mož-né. Jsem jeden z největších zákazníků této železnice. Každý rok zde organizuji cesty pro tisíce turistů a zařizuji přepravu stovek tun nákladu. A když zde konečně jednou cestuji sám, tak si nemohu dát takovou blbost, jako je obyčejný zákusek. S tím půjdu přímo k řediteli.“ Vrchní vzal podřízeného stranou: „Můžeme mu obstarat zákusky na příští stanici.“ Hned po příští zastávce číšník přiběhl. „Jestli dovolíte, náš kuchař speciálně pro vás připravil tyto zákusky. Doufáme, že vám budou chutnat. A k nim bychom vám rádi nabídli tento pětasedmdesát let starý koňak, jako pozornost naší společnosti.“ Pasažér hodil svůj ubrousek na stůl, bouchnul pěstí do stolu a zařval: „Já vám na ty zákusky kašlu. Raději budu naštvaný!“ .....( jak by naše životy byly prázdné, kdybychom se neměli nad čím rozhořčit ) ..... |
aclI | - | Datum vložení: 27.12.2013 21:23 hod. | |||
|
přesně tak |